Hezká, krásná a ještě krásnější

 

Po nějaké době jsme se včera vydali na procházku do Bavorovic. Naposledy jsme se tam vydali v únoru 2016. Jít tam a seznámit Magdalenku s koňmi byl takový spontánní nápad. Jsem ráda, že mě to napadlo, bylo to krásně strávené odpoledne při krásném západu slunce.

Během těch let, co do Bavorovic chodíme, se tam plno koníků vystřídalo, ale nějací jsou stálí. I tentokrát jsme byli velmi napnutí, jestli tam někdo ze „stálic“ bude…Teda né, že bysme poznali každého koně, ale pár jsme jich vždy poznali, někteří jsou prostě jedineční. Jedním takovým koníkem je Paní mlsná, o které jsem již psala v příspěvku na blogu.

A byla tam.

Opět jiná, ale byla to ONA. Je překrásná…. ♥ . Koukněte na malé srovnání, jak šel čas…

Byli jsme moc zvědaví, jak Magdalenka na koně zareaguje. Přijížděli jsme tam s trochu rozmrzelým miminkem, ale pohled na koně ji dokonale zaměstnal. Moc se o ně zajímala. Kvůli elektrickým ohradníkům jsem s ní nemohla jít příliš blízko, ale dali jsme spolu Paní mlsné travičku (ne nadarmo má asi tohle jméno  ). Po chvíli byl ale hlad přeci jen silnější a Madlenka spustila svůj brekot. Ona nikde neopomene předvést, jak silné má hlasivky. Koním to naštěstí bylo jedno 

Snažila jsem se vyfotit ještě pár fotek koníků na památku, hlavně Paní mlsnou, ale ta jak kdyby to věděla, co mám v plánu, a všechny své kamarády odháněla pryč, včetně jí samotné. Něco se mi ale přeci jen vycvaknout povedlo. Nemohla jsem z nich spustit oči. Koně jsem vždycky milovala a vždycky milovat budu…

Cestou domů jsme se zastavili na mém oblíbeném místě, kde ráda fotím naše holky. Je to přístav v Českém Vrbném a fotky odsud mají pro mně takovou nečeskou mořskou atmosféru…Řekla jsem manželovi, ať mně vyfotí i se Sárinkou. Toho krásného západu slunce jsem musela využít.