Laskavost

 Včera byla Magdalenku vyzvednout ve školce babička. Když zaklepaly na dveře a já otevřela, Magdalenka tam stála, s širokým úsměvem, a v obou ručičkách svírara kvítky. Celá nadšená mi je předala, že mi je natrhala a mě to tak dojalo. Ane ne tak to gesto, protože kytičky mi dává každou chvíli, ale to, jak silné pouto mají děti k maminkám a jak to neustále dávají najevo. To je něco tak jedinečného a překrásného. Až se musím přiznat mám dnes trochu splín z toho, jak ten čas letí a jak jednou budu ta máma, co ničemu nerozumí. Někdy bych tak chtěla zastavit čas...